Čarodějka a já

Nebojte, myslím na svůj blog.
Tedy snažím se a hluboce se kaji, když večer ulehnu do postele a opět jsem nepřispěla nějakým zážitkem ze svých obyčejných, avšak tragických dnů.

Takže zpět na název článku!

Proč Čarodějka? Protože čtu překvapivě dobrou knihu s názvem Čarodějka od Martina Čápa, kterou vydalo nakladatelství Grada nyní v říjnu.

Opravdu mile mě těší. Potřebovala jsem něco lehkého (i hmotnosti) do kabelky, co bych mohla číst ráno cestou do práce.
Knihu jsem si pořídila z čistého rozmaru hned po přečtení první stránky. Protože já si knihy vždycky pečlivě vybírám. Čtu recenze, úryvky, půjčuji si je v knihovně a pak si je teprve pořídím.
Jelikož rozměry mých knihoven jsou omezeny a má peněženka taky.

Ale zpět k Čarodějce.
Podle názvu jsem si řekla, ááá zase nějaký rádoby-chytrý-pan-autor se bude navážet do ženského pokolení. Ale chyba! Velká chyba!
Hlavní čarodějka pochází z pradávné rodiny čarodějek, pozor!, neplést s čarodějnicemi. A ony opravdu čarují.
Velice oceňuji, že čarují tak nějak, že prostě čarují. Není kolem toho žádný veliký zaříkání, teátry, zesměšňování. Spoustu jejich čar se obejdou nakonec i bez magických úkonů.

Kniha je vlastně poskládaná z kapitolek ze života Oxany.
Na začátku vidíme krásně, upřímně pubertální holčinu, kterou na střední škole najímá pouze jediné. Kluci.
Kapitolky jsou krátké, vtipné a prostě těší. Jinak to říct nejde. Oceňuji odlehčenou formu celého vyprávění. Nic se moc neprobíhá do hloubky, ať už určité scénky, jak vlastně čarují, rodinné vztahy, čas, který vlastně během vyprávění ubíhá. Děj i život běží a my jsme zasvěceni do scének a událostí Oxany a její rodiny.
Knize velice pomáhá vtipnost a nevážnost jak postav, tak všech situací. Oxana žije vlastně normální život. Vystudovala vysokou školu obor marketing, žije s přítelem a má nějakých těch pár kil navíc, která se jí i přes velké úsilí drží. S rodinou má dobrý vztah, kde si ovšem babča a mamka přivydělávání věštěním a čtením z karet a chudák otec je nadšený fotbalový trenér místního přeboru. Prostě klasická, obyčejná, česká rodina.

Jak jsem říkala (už asi pětkrát) kniha je prostě vtipná a pohodová. Nečekala jsem od ní žádnou vysokou literaturu, ale dostala jsem přesně to, co jsem chtěla.

Jestli hledáte (a chcete) pohodu do dopravních prostředků, nebo komické, knižní zpestření nudných dnů, už více nehledejte!